Tady a teď

Na otázku „Kdy žijeme?“ lze odpovědět, velmi jednoduše. Teď. Teď - a nikdy jindy. Nežijeme ani včera, a nežijeme ani zítra. Je velmi zvláštní, že člověk, jako snad jediný tvor, a navíc inteligentní, si tuto skutečnost většinou neuvědomuje.


Jsem tady a teď


Mohu ovlivnit nějak to, co se stalo minulý rok? To přece nijak nejde … to jsou jen vzpomínky. Stejně tak nemůžeme ovlivnit, co se stalo minulý měsíc, či včera. Dokonce nemůžeme ovlivnit ani to, co se stalo před sekundou. Je to jednoduše minulost, nebo-li dějepis. A nám nezbývá, než tuto skutečnost přijmout. Nemusíme s ní souhlasit, ale můžeme ji přijmout jako neměnnou skutečnost. Nelze ji změnit, a je dokonce zbytečné se za ní omlouvat – omluvenka slouží jen pro naše ega.

A čí je to problém, když vám to vadí?

Víte co se stane za rok? Nebo za měsíc? Ano, zřejmě tušíme, co se stane za sekundu, ale na 100 % to většinou nevíme. A přitom spousta lidí žije v „zítralandu“. Jejich věty začínají slovíčkem: Až ..., Až vyhraji milión, budu šťastný. Až ..., budu ... (doplňte si prosím cokoliv).

Nelze si nevšimnout, že pokud řešíme minulost, řešíme většinou něco, co se nám stalo špatného. Tedy jsou to naše negativní programy či chcete-li negace. A tak vzpomínky na minulost v nás vyvolávají kolikrát zlost, nenávist, závist a podobně. A pokud se budeme dívat do budoucnosti, tak zjistíme, že máme kolikrát strach, zda se nám splní, to co si přejeme, zda budeme zdraví, zda to bude lepší. Zkrátka díky zkušenostem, které nemáme zpracované, si děláme starosti do budoucna.


Není lepší žít teď? 😊

Druhou otázkou je, kde jste? Jste ve městě? Jste či žijete v domě, či na pozemku 567? Žijete v 1000 m nad mořem? Ok, a co když zvednete kouzelné sluchátko, nebo dnes mobil, a zavoláte mi. Já vás mám na uchu, tady na uchu. Ano, jste tedy Tady.

Šťastný může být ten člověk, který tady a teď žije a vnímá naplno to, co dělá. A kupodivu nemusí dělat nic 😊


Naplno si užívat přítomnost a vychutnávat si každou chvíli není jednoduché, pokud máme v hlavě spoustu negativních programů, které nám nedovolí být v přítomnosti. Díky negativním programům máme v hlavě spoustu myšlenek, proč něco nejde, že se to nedělá, že bychom měli to či ono. Tyto programy nám berou svobodu udělat v každém okamžiku přesně to, co chceme, a ne to, co nás po nás chce někdo jiný nebo společenské normy, etika, morálka ...

Abychom mohli žít tady a teď, tak musíme nejdřív vyházet ze své hlavy odpadky – negativní programy. A v tom vám pomůže metoda Mi5M.

Jak přesně fungují negativní programy, resp. naše vzpomínky na minulost najdete v článku Vadí mi to.

Kam dále:

Přihlásit k odběru